nabito.net

Začal bych tím, co to vlastně schůze, porada, meeting nebo briefing je. Někteří je definují takto: nedobrovolná setkání nevhodných lidí, za účelem dohody o něčem, co není potřeba řešit. Četl jsem, že člověk stráví za svou pracovní kariéru na poradách něco kolem 6000 hodin, slouží obvykle pro výměnu informací v rámci organizace (firmy či podniku).

Všichni to určitě znáte, ráno přijdete do práce a kolega Vám povídá: Dneska je porada, nezapomeň na to! Doslova vidím, jak Vás tahle informace potěšila.

Faktem je, že 99 procent z nás porady nebo schůze nenávidí. Dalším faktem je, že ono zbývající 1 procento většinou vede organizaci . S poradami se to má takto:

Jsou příliš drahé
Představte si, že každý účastník stojí firmu 150 Kč za hodinu – hodinové setkání 10 lidí Vás bude stát 1500 Kč. Je dobré si uvědomit, že někteří výše postavení pracovníci samozřejmě berou více. Možná ten vyšší plat souvisí s tím, že musí na více porad .

Jsou obvykle delší, než je potřeba
Troufnu si říct, že 80 % času stráveného na poradě se řeší věci, které se Vás netýkají nebo Vám nejsou nijak přínosné. Zbývajících 20 procent, to je 12 minut z hodiny, se řeší otázky, které skutečně stojí za to, aby se sešlo například oněch 10 lidí a společně je řešili.

Setkávání se pro setkávání
Některé porady slouží pouze pro utužení sociálních vazeb v rámci organizace. Je důležité si uvědomit, že cílem porady není samotné setkání. Každá porada by měla mít topic – tedy hlavní téma, které by se mnělo probírat.

Jsou neupřímné
Na poradách je obvykle těžší říct svůj názor. Většina lidí mlčí, prostě si to odsedí a to podstatné probere na after party (viz níže). S neupřímností je spojena formálnost porady. Mnohem přínosnější je tzv. reverzní porada – manažer (šéf) poslouchá, osatní mluví. Porada tak už není věcí manažera, ale odpovídají za ní všichni účastníci.

After party po poradě
Odborně se to tuším nazývá after meeting syndrom (AMS). To je doba, kterou účastníci porady stráví sdělováním si dojmů z porady. Samozřejmě často probírají také přínosy porady a to jak je to tam nebavilo.

Porady vedou k dalším poradám
Obvykle po tom, co porada skončí, je naplánována nějaká další. Často má jedna schůze na svědomí celou řadu dalších setkání, porad a podobně. Někde se musí přeci probrat výsledky té první porady!

Proč se radit?
Proč se vlastně pořádají? Těžko říct, ale tím pravým důvodem by mělo být to, že něco nefunguje tak jak má a nikdo neví, co má dělat! Něco je špatně a věci se musí napravit. Je potřeba rozhodnutí managementu.

Na závěr ve zkratce několik zásad:

• Aby bylo setkávání efektivní, musí být všichni účastníci připraveni
• Vždy mluví jen jeden přesně stanovenou dobu (2 minuty maximálně)
• Návrhy, které nejsou k tématu se zapíší – budou se řešit později
• Nikdo nechodí pozdě, netelefonuje, neodchází během jednání
• Věci se řeší jedna po druhé – ne najednou

Tohle video ukazuje jak moc variabilní je aplikace Google Earth a kolik podob má. Člověku skoro běhá mráz po zádech, jaké množství informací tahle aplikace umí zprostředkovat nenucenou a zábavnou formou běžnému uživateli.

Během svého života jsem pochopil jednu věc, že lidé se dělí na hromádkáře a nehromádkáře. Typický hromádkář se vyznačuje tím, že štosuje věci do různě vysokých nevzhledných hromádek. Nejčastěji jsou to například:

• knihy, skripta
• cédéčka, dévedéčka
• papíry různé důležitosti
• noviny, reklamní letáky nebo časopisy

Tyto nevzhledné hromádky poté hromádkáři umísťují náhodně do prostoru. Je lhostejno zda se jedná o kancelář nebo o domácnost. Každý hromádkář mi dá jistě za pravdu, že jeho nejoblíbenějším místem je v obou případech pracovní stůl.

Těžké případy hromádkářství pak umísťují své hromady dokonce na podlahu! Zvláště těžkými formami hromádkářství trpí většina příslušníků IT komunity. Ti zpravidla vrší cokoliv kamkoliv.

Oblíbeným materiálem k tvorbě hromádek bývá také oblečení. Hromádky tohoto typu jsou nejčastěji umísťovány na postel, židle nebo křesla.

Specifikem některých hromádkářů je to, že nedodržují druhovou skladbu hromádek. Prostě vytváří nehomogenní směsici všeho možného. Většina hromádkářů se však snaží dodržovat alespoň minimální pravidla.

Lehkou formou hromádkářství je tzv. skryté hromádkářství – postižení se snaží své hroádky skrýt před svým okolím do skříní, pod postele nebo kamkoliv jinak, kde není vidět.

Několik rad jak s tím bojovat

• snažte se veškeré rovné povrchy udržovat čisté (bez hromádek)
• hromádky odstraňujte postupně a hlavně průběžně
• vyhlaste STOP stav – tzn. od teď žádná další hromádka
• pořiďte si skartovačku, pořadače, přihrádky, šanony a podobně
• kupte si knihovnu, stojan na CD
• naplánujte si de-hromádkující den alespoň jednou za týden

Uvědomte si, že cokoliv vyhodíte

• nikdy už to nebudete muset uklízet
• už se to nevrátí, je prostě pryč
• nikdy už to nebude součástí žádné hromádky
• uvólní se Vám místo

Není to skvělý pocit!!!

Server Mapy.1188 nedávno zveřejnil katastrální mapy v měřítku 1:5000. Zveřejněné mapy jsou vhodné pro základní orientaci, výpis z katastru nemovitostí si stále musíte pořídit na příslušném úřadě.

Další zajímavou novinkou v této oblasti je WMS služba ČUZK a s tím spojený WMS portál. (Nevím co je to WMS?) Bohužel jak už to u katastrálního úřadu chodí, opět se moc neinvestovalo do hardware a kvalitních serverů. Služba i samotný portál je pomalý (čti nepoužitelný). ČUZK zveřejnil prostřednictvím WMS následující:

• vektorová data ZABAGED
• správní a katastrální hranice
• rastrová data RZM 1:10 000 a 1:50 000
• ortofota celé ČR
• rastrová data SM 1:5 000
• a GeoNames

Další zajímavou funkcionalitou, kterou už nějaký ten pátek poskytuje ČUZK je nahlížení do katastru. Pokud nahlížení skombinujete (ručně) s Mapy.1188 dos­tává se Vám do rukou celkem silný nástroj. Myslím si, že pro běžného uživatele srovnatelný s Dálkovým přístupem do KN.

Achmed. No, no Achchméééd je mrtvý terorista, podívejte se jak se mu to stalo .

A pak jedna trošku opožděná Vánoční koleda.

Podívejte se jak vypadal jeho poslední den v Microsoftu.

Na celé vystoupení Billa Gatese se můžete podívat Microsoft at CES.

Zdá se Vám, že máte poslední dobou nějak málo času? Stále chodíte všude pozdě, jste nevyspalí a rozmrzelí. Pravděpodobně jste objetí časového stresu, nebo presu – říkejte si tomu jak chcete. Velkou míru zodpovědnosti nese Váš počítač!!! Víte vůbec, kolik hodin strávíte:

• krafáním na ICQ
• čtením emailů
• psaním ve wordu
• surfováním
• psaním blogu
• koukáním na filmy (seriály)
• a vůbec prací na PC

Některé aplikace (zbytečné aplikace) Vám pravděpodobně pouze kradou čas. Projekt www.rescuetime.com Vám pomůže odhalit, kde mizí dny, hodiny a měsíce Vašeho pracovního a zejména soukromého času.

Myslete na to, že Váš čas je vzácná komodita, čím více ho ušetříte pro sebe a své blízké (případně pro smysluplnou činnost) tím více jste bohatí!!!

Několik dobrých rad na závěr:

1. Plánujte sám sebe – plánujte si kolik času nad danou činností strávíte (např. 2 hodiny budu opečovávat svůj Blog)
2. Plánujte si aktivity bez počítače – na začátku je důležité si uvědomit, že neexistuje pouze virtuální svět – (Je zima, kdy jste naposledy byly na zimním stadiónu zabruslit?)
3. Odinstalujte programy nepotřebné programy – Váš počítač nemusí být švýcarský nůž, nechte si pouze to, co používáte
4. Stanovte si pevnou večerní hodinu, kdy budete chodit spát