Během svého života jsem pochopil jednu věc, že lidé se dělí na hromádkáře a nehromádkáře. Typický hromádkář se vyznačuje tím, že štosuje věci do různě vysokých nevzhledných hromádek. Nejčastěji jsou to například:
- knihy, skripta
- cédéčka, dévedéčka
- papíry různé důležitosti
- noviny, reklamní letáky nebo časopisy
Tyto nevzhledné hromádky poté hromádkáři umísťují náhodně do prostoru. Je lhostejno zda se jedná o kancelář nebo o domácnost. Každý hromádkář mi dá jistě za pravdu, že jeho nejoblíbenějším místem je v obou případech pracovní stůl.
Těžké případy hromádkářství pak umísťují své hromady dokonce na podlahu! Zvláště těžkými formami hromádkářství trpí většina příslušníků IT komunity. Ti zpravidla vrší cokoliv kamkoliv.
Oblíbeným materiálem k tvorbě hromádek bývá také oblečení. Hromádky tohoto typu jsou nejčastěji umísťovány na postel, židle nebo křesla.
Specifikem některých hromádkářů je to, že nedodržují druhovou skladbu hromádek. Prostě vytváří nehomogenní směsici všeho možného. Většina hromádkářů se však snaží dodržovat alespoň minimální pravidla.
Lehkou formou hromádkářství je tzv. skryté hromádkářství – postižení se snaží své hroádky skrýt před svým okolím do skříní, pod postele nebo kamkoliv jinak, kde není vidět.
Několik rad jak s tím bojovat
- snažte se veškeré rovné povrchy udržovat čisté (bez hromádek)
- hromádky odstraňujte postupně a hlavně průběžně
- vyhlaste STOP stav – tzn. od teď žádná další hromádka
- pořiďte si skartovačku, pořadače, přihrádky, šanony a podobně
- kupte si knihovnu, stojan na CD
- naplánujte si de-hromádkující den alespoň jednou za týden
Uvědomte si, že cokoliv vyhodíte
- nikdy už to nebudete muset uklízet
- už se to nevrátí, je prostě pryč
- nikdy už to nebude součástí žádné hromádky
- uvólní se Vám místo
Není to skvělý pocit!!!