nabito.net

Troška teorie ze startu. Geokódování je proces, kdy se adrese (např. Ostrava 17. Listopadu 25) přiřadí číselné souřadnice. Nejčastěji jsou tyto souřadnice zeměpisná šířka a délka (GPS).

Reverzní geokódování je samozřejmě proces opačný, kdy nějakému bodu (souřadnicím) přiřadíte konkrétní adresu. Oba tyto procesy umí Google Maps API.

Geokódování adres, s využitím Javascriptu, Google Maps už nějaký ten čas dokáže. Nově však přidal možnost geokódování přes HTTP. Metodu GET můžete předat celkem 6 parametrů, tři nejdůležitější jsou:

• q – samotná adresa
• key – Váš API klíč
• output – JSON nebo XML (KML)

XML se souřadnicemi Ostravy naleznete na adrese:

http://maps.google.com/maps/geo?q=Ostrava&output=xml

Reverzní geokódování je možné pouze prostřednictvím javascript objektu GClientGeocoder. Operace getLocations požaduje dva parametry, první z nich jsou souřadnice a druhý handler, tedy funkce – která se má zavolat po dokončení operace. Malá příklad dle dokumentace:

var map;
var geocoder;

function initialize() {
map = new GMap2(document.getElementById("map_canvas"));
map.addControl(new GLargeMapControl);
GEvent.addListener(map, "click", getAddress);
geocoder = new GClientGeocoder();
}

function getAddress(overlay, latlng) {
if (latlng != null) {
geocoder.getLocations(latlng, showAddress);
}
}

function showAddress(response) {
alert(response.name);
}

V polovině září přišla W3C s návrhem specifikace Geolocation API. Tato specifikace definuje komunikační rozhraní (API) pro přístup k souřadnicím zařízení.

Specifikace Geolocation API uvádí hned několik možností, jak je možné získat polohu zařízení:

• Přímé GPS souřadnice (pokud existují)
• Na základě IP adresy zařízení
• RFID – radiový identifikační prvek
• MAC adresa WiFi nebo Bluetooth
• ID buňky GSM/CDMA

Přesnosti získané polohy se u jednotlivých možností pochopitelně velmi různí. Na druhou stranu je lepší získat alespoň něco, než vůbec nic.První vlaštovkou, která využívá tohle API, je rozšíření Geode pro Firefox. Toto rozšíření spolupracuje se  serverem SkyHookWoreless.

V připravované verzi Firefox 3.1 se (pravděpodobně) dočkáme nativní podpory Geolocation API. Což může mít v budoucnu celkem zajímavý komerční potenciál. Umím si představit webové aplikace, které Vám, na základě získané polohy, dokáží:

• vyhledávat volné pracovní místa
• doporučovat restaurace, obchody, firmy, společnosti, akce
• přinášet místní zprávy
• hledat nové přátele, partnery, známé
• vyhledávat nemovitosti
• měnit prostředí prohlížeče podle toho, kde právě jste (práce x doma)
• ještě lépe cílit reklamu
• (jakkoli) zneužít získané data

Ano tahle specifikace se někomu může zdát, jako vystřižená z Velkého Bratra. Firefox přeci používá přes 40 procent z nás. Vše se dá vypnout, na druhou stranu to zase někdo může zapnout. Pak je k zneužití už jen malý krůček.

Dnes jsem se rozhodl představit GeoJSON. Jak už název napovídá je tento formát spjat s geoinformatickou oblastí. GeoJSON je celkem nový, jednoduchý datový formát, který dokáže přenášet informace o geografických objektech jako jsou:

• body
• linie
• polygony a multipoligony
• kolekce (nebo též skupiny prvků)

Základem GeoJSON je klasický JavaScript Object Notation (JSON) – formát pro výměnu dat. JSON je dnes podporován nejen v Javascriptu, ale také v celé řadě dalších programovacích jazyků. Což z něj dělá výborný spojovací článek mezi platformami.

V současnosti je GeoJSON používán zhruba ve 20 projektech. Mezi nejzvučnější jména patří zřejmě OpenLayers a FireEagle o němž jsem nedávno psal. Formát je publikován pod CC licencí, takže jej můžete celkem svobodně používat. Co Vás možná potěší ještě více, že specifikace verze 1.0 má jen několik stránek.

Ano GIS je skutečně na ústupu, alespoň co se do vyhledávání. Od roku 2004 četnost vyhledvánání klesá. Google Insights for Search je nová služba, která dokáže přehledně zobrazit nejen to, jak moc je dané slovo hledané, ale také to, z jakého státu vyhledávání vzešlo.

Statistiky je možné zobrazovat od roku 2004 do současnosti. Za tuto dobu mají o GIS největší zájem Etiopané.

Dále můžete zjistit například to, že fraze GIS je hledána nejvíce se slovem data. Jaké překvapení . Na druhém místě se umístilo spojení GIS map, no a na třetím místě končilo spojení GIS a Jobs.

ArcGIS JavaScript Extension for Google Maps je velmi zajímavé nové rozšíření ArcGIS serveru, které umožňuje publikovat prostorové data prostřednictvím Google Maps. S tímto rozšířením můžete:

• Zobrazovat vlastní mapy nad podklady Google Maps
• Spouštět GIS modely a výsledky zobrazovat do Google Maps
• Vyhledávat geoprvky v databázi a výsledky opět publikovat prostřednictvím Google Maps
• Prohledávat adresní body a výsledky zobrazovat v Google Maps
• Zobrazovat atributové data nad mapou – včetně grafů (používá Google Chart API)
• Dále dokáže zajistit spolupráci s Google Mapplets (malé uživatelské aplikace rozšiřující funkcionalitu Google Maps)

Takhle například vypadá Buffer (obálka) připravený v ArcGIS server a zobrazený v Google Maps:

Od včerejšího dne dostal formát KML zcela nový rozměr, stal se totiž mezinárodně uznávaným otevřeným standardem OGC. Pro ty, kteří tomu rozumí OGC jej od Google adoptovala a zabalilo do svého „balícího papíru“.

Pro budoucnost tohoto formátu je to velmi důležitý krok, ostatní firmy se tak nemusí bát KML využít ve svých aplikacích. Další výhodou je to, že pokud bude vydána nová verze KML, bude tak učiněno v součinnosti s OGC.

Jedné věci se však bojím, že OGC bude chtít KML harmonizovat s GML standardem. Krása KML je totiž v jeho jednoduchosti a použitelnosti, zatímco GML je čím dál tím složitější. Na 251 stranách dokumentace OGC je popsáno vše, co KML umožňuje. Komu PDF nevyhovuje může se podívat na původní  dokumentaci KML od Google.

Kolik elektrické energie spotřebuje Čína? Kolik mobilních telefonů mají v Yemenu? Kolik je v České Republice počítačů? Nevíte? Já jsme taky nevěděl, ale po dnešku už vím!

Všechny tyto informace naleznete na stránkách UN Data. Tyto stránky jednoduchou a přístupnou formou publikují rozsáhlá statistická data Spojených Národů. Do projektu je zapojeno několik nadnárodních organizací, jsou to například UNSECO, FAO nebo UNDP.

Mimo jiné na těchto stránkách zjistíte také to, že 50 Čechů ze 100 je připojeno k internetu už od roku 2004.

A ještě důležitá informace na závěr, data je možné stáhnout v XML nebo TXT (různé oddělovače).