Nedávno jsem překonal magickou hranici 26 let, tudíž jsem přišel
o status studenta. S překonáním této hranice je mimo jiné spojena
povinnost platit si zdravotní pojištění. Sepsal jsem
několik postřehů novopečeného samoplátce:
platba pojistného je povinná
ze zákona, pokud jste zaměstnán, platí ji za vás zaměstnavatel
musíte kontaktovat svou pojišťovnu (u mě VZP), aby vás začala
evidovat jako samoplátce (tzv. oznamovací povinnost)
začínáte platit až následující měsíc po 26 narozeninách – do
té doby za vás platí stát (škola)
nejjednodušší je platit převodem, číslo účtu zjistíte na internetu,
případně v pojišťovně
variabilní symbol je celé vaše rodné číslo
výše zdravotního je v současnosti 1080 Kč (závisí
na výši min. mzdy)
pojistné můžete zaplatit např. za září od 1. září do 8. října,
tedy do 8 dnů následujícího měsíce
Dále je možné platit si sociální pojištění, to je
ovšem nepovinné. Sociální pojištění má na starost správa sociálního
zabezpečení. To, že jej neplatíte, se může posléze projevit na výši
vašeho důchodu.
Každý z Vás jistě někdy vyhazoval nějaké staré CD případně DVD.
Nemusím myslím zdůrazňovat, že takové CD bývá plné citlivých
materiálů. Tudíž rozhodně není dobré je vyhodit jen tak, ale
před vyhozením jej znehodnotit. Možných cest je hned několik:
Koupíte si profesionální skartovačku CD (spíš pro firmy)
CD prostě rozlomíte – tohle může být sakra
nebezpečné
CD zničíte teplem (nemyslím spalovat, stačí ohnout)
něčím CD poškrábete – na tomto principu pracují skartovačky
Po dnešním úklidu jsme vyřadil 25 kusů, což není ani málo ani moc.
Při znehodnocování CD jsem použil svoji vlastní
metodu:
bezpečnou – pokud jste průměrně zruční
čistou – nikde nic nelítá
efektivní – ničí CD spolehlivě
velmi rychlou – ušetří Váš čas
Hlavním činitelem této metody jsou kvalitní nůžky na
plech a troška střihačské dovednosti. Z těch 25 CD, jsem udělal
25 krásných květinek, zhruba do dvou minut – no uznejte sami, to
nezvládne ani skartovačka.
Myšlenková mapa (mindmap) je diagram, který se
používá pro vizualizaci a záznam myšlenek. Ve středu tohoto diagramu je
tzv. klíčové téma. Od tohoto tématu se postupně navazují
další a další klíčové slova.
Znalosti jsou prostřednictvím tohoto diagramu reprezentovány jak slovně tak
vizuálně (pozice). Myšlenkové mapy je možné použít pro záznam činnosti
zvané brainstorming.V současnosti
existuje celá řada nástrojů, které umožňují takové mapy vytvářet. Zde
je malý přehled webových řešení, jejichž největší
výhodou je možnost sdílení map.
MindMeister – poskytuje veškeré
standardní funkce (částečně zdarma)
MindOmo – poskytuje
veškeré standardní funkce (částečně zdarma)
Thinkature –
dokáže něco jako myšlenkové mapy nebo spíš poznámkovou tabuli
Mind42 – další
nástroj pro tvorbu myšlenkových map
Bubbl.us – graficky
i funkčně velmi povedený kousek (využívá flash)
Poslední software o kterém je žádoucí se zmínit je FreeMind – jedná se
o dektopové řešení zdarma. FreeMind je pohodlný,
přehledný a rychlý mindmap editor. Dostupný je jak pro většinu běžně
používaných OS.
Dnešní web umožňuje jednoduché sdílení kde čeho,
můj poslední objev v tomto směru je služba SlideShare.
SlideShare je možné jednoduše popsat jako YouTube pro prezentace.
SlideShare umožňuje publikovat a sdílet Vaše prezentace ve formát PPT,
PPS – MS PowerPoint a ODP ODP – OO Impress.
Maximální velikost jedné prezentace je omezena na 30 MB (což bohatě
stačí). SlideShare umožňuje vytvářet komunity prostřednictvím skupin,
kontaktů, zpráv atd.
Každou prezentaci je možné opatřit popisem, tagy a názvem. Obsah
prezentace je samozřejmě plně indexovatelný (vyhledávače
jako Google v nich mohou hledat).
Na závěr malá ukázka: Obhajoba mé diplomové práce (více zde).
SVN (Subversion) je software, který patří do
kategorie SCM (Source Code Management) aplikací. Tyto
aplikace pomáhají programátorovi udržet přehlednost
projektu, na kterém pracuje.
Tento software má mechanismy, kterými je schopen uchovávat
historii jednotlivých změn a mechanismy, kterými je schopen
řešit konflikty v případě modifikace souborů více
uživateli. Na projektu tedy může bezpečně pracovat mnoho
vývojářů současně, aniž by si navzájem přepisovali svou
práci. Pracovní cyklus pak vypadá asi takto:
získání pracovní kopie z repozitory (stažení
prostřednictvím SVN klienta)
modifikace pracovní kopie
aktualizace – získání změn v repozitory
další modifikace pracovní kopie
zjištění rozdílu pracovní kopie a repozitory
odevzdání pracovní kopii do repozitory (na server)
Citovat, citovat, citovat. No možná tak nějak by dneska upravil
svůj známý citát V. I. Lenin dnes. Určitě Vás
nepřekvapí, že citování libovolných textů (nejen těch odborných) se
řídí podle různých norem a zákonů.
Jsou to zejména normy ČSN ISO 690 – bibliografické citace obsah, forma
a struktura a ČSN ISO 690–2 týkající se elektronických dokumentů. No a
hlavně autorský zákon č. 121/2000 Sb.
Citace dokumentů, které jstepoužili pro
zpracování své práce musí být přímou součástí daného
dokumentu. Citace se nejčastěji uvádí na konci dokumentu, seřazené
zpravidla podle abecedy (dle autorů a názvů prací).
Citovat nějaký text nemusí znamenat jej doslova
opsat – je to spíš odkaz na zdroj z nějž jste čerpali.
Kromě povinných údajů, uvádí normy také formát písma a způsob
zápisu jednotlivých textů. Všechno tohle ale nemusíte vědět, pokud
využijete projektu www.citace.com. Přeji
snadné psaní jakéhokoliv od(p)orného textu .
Mezi funkcemi Append a Merge je trošičku rozdíl (Merging
not Appending). Funkce merge na chvilku zmizela, ve ArcGIS
9.0 ji nenajdete, v pozdějších verzích se opět vrátila.
Plnohodnotnou náhradu funkce merge pro ArcGIS 9.0 si
můžete stáhnout v podobě TBX souboru ze stránek
ESRI. No a na závěr jaký je ten rozdíl mezi Append a Merge.
Append – přidá do existující vrstvy další vrstvu a
propojí navazující prvky (obrázek níže)
Merge – prostě jen sloučí vrstvy do jiné nové vrstvy